Cider story

Cider vyrábíme vlastní cestou. Inspirovali jsme se především britskými domácími cidery a španělskou sidrou, nechceme však jen slepě napodobovat cizí vzory. Snažíme se o vlastní, českou alternativu, obohacenou o místní tradici moštů, domácích moštáren a provoněných jablečných sadů. Vytváříme tak lokální variantu celosvětově oblíbeného jablečného nápoje.

Mošt, který fermentujeme, pochází především z naší partnerské moštárny Hostětín v Bílých Karpatech, legendární bio moštárny ekologického sdružení Veronika. Moštují se tam staré místní odrůdy, jež dávají našemu cideru nezaměnitelnou nahořklou chuť. Každým rokem se snažíme pokrýt větší část produkce lisováním ve vlastní moštárně. Lisujeme vybraná jablka z našich spřátelených sadů a zahrad; v bio kvalitě a ze starých lokálních odrůd jabloní.

Pojďme se podívat na cider, jak na něj?

Základem našich nápojů jsou jablka; bez nich není cideru. Zásadní je správný výběr odrůd.  Používáme především staré, lokální odrůdy, např.  Panenské české, Ontário, Boskoopské, Coxova Reneta, Jadernička moravská, Matčino atd. Ideální je zkombinovat odrůdy nahořklé, nakyslé i sladké. A čím kořeněnější kousky přidáme, tím lepší bude výsledná chuť.

  • První fáze:
    sběr

    To je fáze velice zábavná. Projíždět zemí, potkávat se zase po roce s našimi sadaři a zahradníky. Poznávat nové lidi, sklízet. V dešti, na sluníčku s ranní jinovatkou, až do tmy. Je to část dobrodružná a krajinářská. Poutnická. Ale taky trochu křečkovací a hamižná. Kolik máš? Od koho? Kolik ještě chybí? Těch bych bral víc..
  • Druhá fáze:
    moštování

    Jablka se nám hromadí v moštárně... Vybere se těch pár, co nepřežilo cestu a zbylá jablka se myjí v myčce, drtí a nakonec lisují. Lisování je krásná, voňavá, i když fyzicky těžká práce. Přetváříme kila a kila jablek z celé země na čerstvou, surovou šťávu. Je to zdlouhavý proces, ale je to naše řemeslo. Používáme starý plachetkový lis, protože máme rádi, co je staré a nechceme si práci ulehčovat na úkor kvality.

  • Třetí fáze:
    sklepní práce

    Fermentace, vinařina. Nyní schováme mošt na dlouhou dobu do sudů v kvasném sklepě. Ani tady nelení. První doba se nazývá „divoké kvašení“. Nastává přerod moštu v cider. Divoce bublá, kvasí, fermentuje a přitom přeměňuje cukr na alkohol. Po tomto období, které se v délce liší podle druhu cideru, kvasinek a metody, přichází první stáčení z kalu. Cider je již klidnější a chystá se na zrání. Během zrání se ještě několikrát přetáčí a dozrává a dozrává. Doba zrání záleží na druhu cideru, který připravujete; čtvrt roku, půl, nebo i rok.

  • Čtvrtá fáze:
    filtrace, stáčení a lahvování

    Poslední oříšek je, jak dostat cider do láhví, tedy čistá nápojařina.  Cider filtrujeme, stáčíme do láhví, etiketujeme, zátkujeme a balíme do přepravek a kartonů. Namáhavá a nikdy nekončící práce. Konečná úprava našich nápojů. Výsledek se vám dostane do ruky, takže každou láhev dlouze leštíme, líbáme a přejeme jí vše dobré na cestu.

Poslední, pátá fáze, ta už je na vás.

 

Limonády

Náš přístup k výrobě nealkoholických nápojů je velmi prostý. Děláme limonády tak, jak je sami chceme pít: bez umělých přísad a cukru. Základem je mošt a vývar z bylin. Nakupujeme jen ty nejlepší suroviny. Dbáme nejen na kvalitu, ale i na etický a férový původ surovin.

Většina limonád začíná ve varně, kde se základní složky limonád, většinou byliny, kořeny, semínka a čaje vaří. Po vychladnutí se přidává jablečný mošt. Když je vše připravené, můžeme stáčet, lahvovat, etiketovat a zátkovat. Limonády Pragomošt jsou špičkou mezi evropskými přírodními nealko nápoji.